HUSTÝ VÍKEND

Memoriál Michala Konvaliny

Pražský festival dračích lodí

 

U víkendu s datem 14. – 15. 5. jsme měli všichni v diářích poznamenáno „Pražský festival dračích lodí“. Do Prahy jsme se chystali s mixovou posádkou, ale všechny mixy se nakonec jely až v neděli. A co tedy s uvolněnou sobotou? Samozřejmě půjdeme na vodu, když je možnost, a zazávodíme si doma na Svratce! A tak jsme se přihlásili na Memoriál Michala Konvaliny, který se konal v sobotu 14. 5. a na kterém jely v rámci seriálu Torrsen Cup 2022 malé lodě na 100 m a na 1 míli (tedy míli brněnskou, která měří „asi skoro možná přibližně 1,6 km“, jak stálo v propozicích). Zúčastnilo se 9 mixových posádek a 4 posádky v kategorii open. My jsme měli malý mix. A šikovný! Vyhráli jsme závod na krátké i dlouhé trati, v obou případech pronásledováni Žíznivými saněmi, které se umístily na 2. místě. Ve sprintu se pak za ně zařadil tým SEREPES a v závodu na brněnskou míli získala 3. místo ŠK Dračia Légia 2012. Krásný den, krásný závod! (Obohacením mj. bylo i poznání, že brněnská míle se svou délkou skoro možná úplně blíží délce 2 kilometrů! 🙂 )

FOTO: Ladislav Jelínek

 

A druhý den nad ránem jsme naskakovali do aut a mířili do hlavního města v dvojnásobném počtu, protože na Pražském festivalu se jedou dvacítkové lodě. Stejně jako v sobotu i v neděli jsme měli být podle příkazu kapitána v 9 hodin na závodišti, což ovšem v případě neděle znamenalo aktivovat se aspoň o dvě a půl hodiny dřív. D1 ale byla vlídná a na loděnici KVS Praha jsme všichni dorazili mezi prvními. Oproti minulé návštěvě stejného závodiště před pěti týdny, kdy fičelo a sněžilo, jsme se ocitli v úplně jiném ročním období a sluníčko nás provázelo celý den. Připravovali jsme se na tratě 200 metrů a 1 míle. Tahle míle byla zase „kvasácká“, což tentokrát znamenalo „o něco kratší než 1,6 km“. A aby těch úprav délek nebylo málo, i ta dvoustovka byla trochu jinak, ta zase trochu delší…

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

Začínalo se rozjížďkami na 200 m. Ta delší míra by nebyla problém (i když bylo to znát!), horší se ukázalo to, že když byl bójkami značený jen start a cíl, trať ne, vzdálenosti mezi loděmi záležely tím pádem jen na kormidelnících. A tak se stalo, že některé lodě byly zatraceně blízko sebe/nás! Ale svou rozjížďku jsme vyhráli, takže jsme postoupili přímo do finále A. Jak se v něm vypořádáme s posádkami vedle nás, které zjevně očekávají, že je od startu vyvezeme na vlně a pak nás dotáhnou ve finiši? Na strategii nebude čas, takže jim musíme ujet! A bylo to jako v  písni o válce na Itálii: z jedné strany Alpiny, z druhé padají miny… Z jedné strany BOX-ONV Raft, z druhé strany CB Dragons – a pěkně blizoučko! V polovině trati byli Ostrožáci už tak blízko, že sme očekávali třesk pádel, který známe z hromadně startovaných dlouhých tratí. Naštěstí ke kontaktu nedošlo (bylo to o fous!), ale pěkně jsme je svezli! Fakt to mají zapotřebí? V cíli pak byli první ONV-BOX, 2. místo obsadili Mondi Štětí, kteří si v krajní dráze jeli svou vodu, a na 3. místě jsme stanuli my. No, bronzová medaile nám ve sbírce celkem dlouho chyběla:-).

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

A pak se jela ta kvasácká míle s intervalovým startem. Točilo se opět kolem pilíře Barrandovského mostu a opět doprava, ale to jsme už natrénovali. Naše genderově vyvážená loď (10 žen,10 mužů) se drala Vltavou, několikrát jsme tvrdili, síla šla nahoru a cílem jsme projeli v čase 8:22:97. Byl to… druhý nejlepší čas! Ten první měli ONV-BOX (8:18:73) a třetí, 8:27:51, Mondi Štětí.

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

Našlapaný víkend skončil. Zvládli jsme dva závody, jeden v rámci Torrsen Cupu, druhý Českého poháru. Získali jsme dvakrát zlato, jedno stříbro a jeden bronz. A to není špatná bilance!

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

 

Autor článku: Miroslava Samotná

Foto: Ladislav Jelínek

Foto: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

DÉŠŤ, VÍTR, SNÍH, KROUPY, ZLATO, STŘÍBRO A BRAMBORY

Dračí POP-el 2022

Přišlo jaro. Ačkoliv téměř tři týdny před termínem tradičně prvního závodu sezóny, kterým je Dračí POP-el pořádaný na loděnici KVS v Praze, letos 9. dubna se ukázalo, že jeho příchod nebyl definitivní.

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

Zkrátka, o tomto víkendu se vrátila zima se všemi svými projevy. Ale Dragonclub Brno se přihlásil v tomto závodě do kategorií WOMAN10, OPEN10 a MIX20, vše na „KVS-áckou“ míly s obrátkou vpravo kolem pilíře Barrandovského mostu, takže vyrazil do hlavního města. Na místě nás očekávala vlídná náruč našeho červeného stanu, tentokrát s tepelným zářičem (děkujeme vedení DCB!), vyhlašování výsledků prokřehlých juniorských kanoistů (závodili dopoledne), vítr a deštík. Počasí nepočasí, program pokračoval závodem dračích juniorů a pak už přišly na řadu ženy na malých lodích. Vítr byl neúprosný a deštík se změnil v déšť. Ale odhodlání „navázat na zlatou šňůru z předchozí sezóny“, jak pak výkon nazval kapitán, bylo velké. Ženská posádka nic nepodcenila a s docela slušným náskokem opravdu navázala! S časem 10:36,96 obhájila své prvenství před ONV-BOX (11:18,19) a RK Jablonec (11:22,88). Pro začátek (a v tom počasí!) dost dobrý!

 

                                           

 

Na malých lodích se střídaly ženské posádky s posádkami open. Vzápětí přišli na řadu naši muži a v rámci střídání rozmarů počasí i kroupy. Nicméně závod byl odstartován a lodě postupně mizely za záclonou padajících kousků ledu. A pak nastal zlom! Když se znovu blížily údery bubnů, krupobití ustalo, a hlavně – naši chlapi si v záři slunce, které se s jejich finišem objevilo na obloze, přijeli pro 2. místo (9:35,83). A tak jak slunce přepralo mraky, tak náš open přepral svého odvěkého soupeře Dragonteam Nymburk, který s časem 9:45,56 zůstal třetí. Rychlejší byl jen ONV-BOX (9:31,99). Jupííí! Velká gratulace!

 

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

 

Malé lodě byly vytaženy, velké spuštěny na vodu. Chvílemi sněžilo… Na poradě kapitánů bylo odhlasováno, že velké lodě budou mít (na rozdíl od malých) hromadný start. Těm, kteří to zažili, vyvstaly v paměti vzpomínky na zvuk střetávajících se pádel při soubojích lodí plujících těsně vedle sebe a boje na obrátce. Prostě adrenaliiin! Velkých mixů bylo nakonec dost na tři rozjížďky a hned ta první byla dost rychlá. My jsme jeli v druhé, a tak jsme už věděli, že na nějaké taktizování a strategie nebude prostor. Jde o čas! Proto jsme se snažili hned po startu ujet soupeřům, ale sedli si nám na vlnu a první půlku závodu jsme si tak vyvezli Průtrž dračen a další posádky až k pilíři mostu. Tam jsme díky naší skvělé kormidelnici Průtrž podjeli a ač jsme se zbytek závodu fakt nešetřili a nasadili jsme všechny síly, abychom je zdolali, nepodařilo se nám to dotáhnout. Průtrž dračen proťala cílovou čáru s časem 9:17,22, my 9:19,50. Nějakou chvíli to vypadalo, že bychom mohli být třetí a mít tak z prvního závodu sezóny kompletní medailovou soupravičku, ale proběhla poslední rozjížďka a do všeho skočila koza. Teda Koza Dragons s časem 9:11,74, který nás odsunul na 4.místo. Zlato v mixech bral ONV-BOX (9:10,21).

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ                             

 

První závod je za námi, celá sezóna před námi. Když jsme se večer vraceli vánočně zasněženou Vysočinou, mnozí z nás už mysleli na to, že příští měsíc zase pojedeme zabojovat na Vltavu. A že teda pořádně zamakáme!

 

FOTO: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

 

Autor článku: Miroslava Samotná

Foto: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

VZTEKLE A VÁŠNIVĚ I DOMA NA PŘEHRADĚ

Další závody letošní zkrácené sezóny jsme si odjeli na Kozí Horce. Ano, bylo horce. A bylo taky úspěšně! Třetího ročníku závodu Brněnské drak jsme se účastnili v kategoriích ČP OPEN 10, ČP Women 10 a MIX 10, konečně jsme prolomili bramborové prokletí a potvrdili, že Dragonclub Brno je zlatá loď!

Jednodenní sobotní závod začal tím, že na závodiště naběhl předseda s červeným palácem, ve kterém jsme pak celý den mohli nabírat síly. Do něj pak nakráčel kapitán se svými barevnými rozpisy jednotlivých jízd, pak se uvelebil zbytek osazenstva včetně hlídacího psa Zeldy a celá akce mohla začít.

První startovní výstřel zazněl kolem 9. hodiny, kdy se proti sobě na trati 200 m postavily mixové posádky. Postupový klíč byl nezvyklý, celkem jsme jeli 3 jízdy na čas, nejhorší se škrtal a podle součtu jsme se pak seřadili do velkého a malého finále. Po mixech šly na vodu mužské posádky, kde nám pořadatel ušetřil jednu jízdu a žádný čas se neškrtal. Nakonec startovaly ženské posádky. Ve zkratce – vůbec nebylo na místě taktizovat ani polevovat, když jsme soupeře viděli za sebou. Museli jsme to kouřit až do cíle, aby byl vždycky čas co nejlepší.

 

FOTO: FB – zaki-sport.cz agency

 

Nebudeme napínat, už první velké finále, které se ten den jelo, bylo s naší účastí. Naši hrůzubudící muži uspěli v odvetě s Ostrožáky, které za sebou nechali na bronzové pozici stejně jako na předchozích závodech u nich doma. Polepšili si však borci z Nymburka, kteří tentokrát nasadili svoje klasické pětikilákové tempo a dvoustovku ovládli. Pro naše chlapce je to krásné zasloužené stříbro (byť trofej byla žlutá).

 

FOTO: FB – zaki-sport.cz agency

 

Rozcvičit, nasednout, zařvat „vztekle a vášnivě“, rozjet se, pokecat na startu, zkoncentrovat, srovnat loď, start-cíl, v cíli si zajuchat, doplácat se ke břehu, vysypat se z lodi a plácnout si s fanklubem. Zní to jednoduše? Pro naše holky už to může vypadat jako rutina, protože ani v tomto závodě v žádné z jízd nenašly přemožitelky a ve finále o více než 2 vteřiny dokázaly ujet druhým dračicím z Jablonce a třetím domácím Prýglačkám.  

 

FOTO: FB – zaki-sport.cz agency

 

Nejdelší cesta čekala mix, ale i ten se bez problémů svými časy probojoval do finále A. Není moc trenérů/kormidelníků, kteří by svůj tým při závodě motivovali slovy „jestli chcete, tak klidně můžete přitvrdit“, ani není moc závodů, kde by se to dalo použít. Naše Janča se toho ale nebojí, a i v mixu s námi kontrolovala vítězství.

Pak už nastal čas oběda a koncentrace na dvoukiláky. Pro odvážnější byl k dispozici skákací hrad a cukrová vata.

Jako první dvoukilák vyzkoušeli muži. Celkem 7 obrátek, vítr a šlapadla a paddleboardy vjíždějící do trati zvládli parádně a výsledek (až na časy) jako by zkopírovali z dvoustovek. Nymburáci aby pomalu začali zvažovat, jestli vůbec jezdit do Račic, protože naše borce nemohli svým druhým vítězstvím k další tvrdé přípravě namotivovat lépe.

 

FOTO: FB – zaki-sport.cz agency

 

Velké časové rozdíly byly v kategorii Women. Holky si zopakovaly svoji rutinu a do cíle dorazily o půl minuty dřív než RK Dragons a o více než minutu před Monďačkami. Pokračují tak ve své spanilé jízdě k celkovému vítězství v Českém poháru a ani tento typ motivace před MČR v Račicích asi není špatný.

Úspěchy završil kilák na mixu, kde se nám také podařilo dojet pro zlato a o bednu jsme se podělili s posádkami Mondi Štětí a Dračia Legia Trenčín.

Poslední českopohárové závody před MČR skoro nemohly dopadnout lépe. Abychom měli s kým závodit (a taky protože jsme přišli o plánované mezinárodní závody), pořadatel do Račic pozval i zahraniční posádky. To je pro nás jasná výzva k odstartování poslední fáze přípravy, ať naše síň slávy (chcete-li skříňky v šatně) nepřijde o pravidelnou dodávku zlaté zátěže.

 

FOTO: FB – zaki-sport.cz agency

 

Udrží ženy skvostnou formu i na vrchol sezóny? Vyrovnají je tam naši muži, kterým teď na přehradě ke zlatu scházela jen troška dračí síly? A jak s kartami zamíchají posádky, které se s námi ještě letos nepoměřily? Uvidíme třetí víkend v září, kdy se utkáme o tituly mistrů republiky!

 

Autor: Lenka Nešlehová

Zdroj foto: FB – zaki-sport.cz agency – Brněnské drak 2021

 

NAŠE ZLATÉ MISTROVSTVÍ MORAVY

Ano, zlaté. Máme ho rádi. Odehrává se se už spoustu let na krásném jezeře známém jako Čtverec (jo, ten tvar odpovídá!) v Ostrožské Nové Vsi. Máme rádi Ostrožáky, kteří dokážou zároveň závodit i vytvořit příjemné zázemí pro zúčastněné posádky, sobotní večerní zábavu pod hvězdami i nocování přímo u vody v loděnici (někdy dost vzrušující:-)). Prostě zlaté! Ale letos, tedy v roce 2021, ten výraz přišel k docela podstatnému rozšíření.

 

 

V sobotu jsme se setkali na závodišti už v 8:30, rozběhali se na oblíbených trasách podél vody a těšili se na první start. Na bubnu se s Terezkou střídala novopečená Nela, která měla tento víkend jako svůj českopohárový a zdařilý debut. Nejdříve nastupovaly do desítkových lodí ženy na trať 200 m. Pod heslem“Vztekle a vášnivě!“, které teda bylo původně míněno jen jako pomůcka pro akcelerační start (nevím, kdo si co/koho pod těmi slovy představoval, ale fungovalo to!) jsme si vyjely přímou účast ve finále A a vztekle a vášnivě jsme je vyhrály!

 

 

V kategorii open měli naši kluboví muži zase silnou konkurenci. Na dvoustovce je ale zvládli excelentně – své jízdy završili také prvním místem!

 

 

Pak následovaly kilometrové tratě. Původně měly být dvoukilometrové, což by byl na desítkách dost slušný nářez, ale organizátoři to naštěstí přehodnotili (no, na desítkách se přece vždycky jezdí jen kilák!). Ženské posádce se opět skvěle dařilo – jasně, další zlatá! Kluci pak předvedli krásnou jízdu, ale vyjeli si nakonec „Kolumbovu medaili“, bramborové 4.místo.

Pak byly na vodu spuštěny velké lodě a na nich jsme měli přihlášený mix. Ve sprintu, tedy na 200 m, jsme ve výsledku pochlapili (i ženy!) a urvali 1. místo. Na dlouhé trati, tady skutečně 2 km, si první místo vybojovala domácí posádka ONV-BOX a dlužno říci, že jsme jim je nepřenechali ze slušnosti!

 

 

Tím sobotní část závodů skončila, užili jsme si jí až do dost pozdního večera. Pak se rozjel tradiční zábavný večer, ale tentokrát byl poměrně akustický, místo obvyklých decibelů se rozezněly kytary a kdo mohl, přidal se ke zpěvu rozmanitého repertoáru. Pak navázala diskotéka a komu zbyly síly, mohl si ještě zakřepčit na tanečním parketu. Silných jedinců bylo dost a hudba zněla až téměř do kuropění.

Když kury dopěly, nastal další závodní den, tentokrát ve znamení pětistovkových tratí. Ty se už všude nejezdí, ale tady byly. Nejdřív šly do akce malé lodě. O ženské posádce netřeba dlouze psát, vztek či vášeň zřejmě fungovaly i v neděli, opět se zadařilo a cinklo to zlatě! V kategorii open kluci taky zabojovali o medailové místo, umístili se na třetím a tím doplnili medailovou sbírku našeho klubu o dosud chybějící bronz.

 

           

 

 

A jak vypadala pětistovka v mixu na standardních lodích? No, hodně dynamicky! Naše posádka se držela na špici spolu s ONV-BOX a Moravian Force a v tomto složení bok po boku taky dorazila do cíle. První tři místa měla časy rozdílné opravdu o dračí fousek. Prostě první tři lodě dojely v průběhu 16 setin sekundy!!! My jsme byli uprostřed, takže další stříbrná!

Následovalo poslední slavnostní dekorování na stupních vítězů, kterým skončily medailové hody, jak tento víkend nazval náš kapitán. A tak se stalo, že v neděli večer neměli ten úžasný pocit úspěchu jen Italové, vítězové fotbalového EURA, ale i my, Dragonclub Brno, nejúspěšnější tým Mistrovství Moravy 2021!

 

 

Autor: Miroslava Samotná

Zdroj foto: Dragonclub Brno

I MY JSME MĚLI TEAMBUILDING!

Zimní příprava je v plném proudu, v brněnských posilovnách se to hemží dresy v barvách Dragonclubu. Abychom si udrželi formu, ale zároveň neztratili všestrannost, bylo rozhodnuto, že vyrazíme kolektivně na terénní akci, jejímž cílem bude Moravská Nová Ves a minipivovar Na Vyhlídce.

Většina účastníků se rozhodla pro dopravu vlakem, kterou zajistil velitel akce Mouše. Plni očekávání jsme dorazili na sraz na hlavním nádraží v Brně – všichni včas! Jediný, kdo měl zpoždění, byl vlak. Po desetiminutovém podupávání na nástupišti jsme nastoupili do rezervovaných kupé v jednom ze žlutých vagónů a užívali jsme si pohodlí vlakové dopravy.

To mělo ale nečekaně skončit! Na přestupu v Břeclavi, kde nám měl plynule navázat spoj do Lužice, jsme zjistili, že ten na náš rychlík nečekal a odjel na čas a bez nás. Inu, žlutá a modrá barva, různí provozovatelé… Další vláček osobáček jel až za dvě hodiny. A rozhodnutí nás, sportovců? Nebudeme čekat, těch 12 kiláků dáme pěšky místo zbytečného lelkování v sobotně vylidněné Břeclavi. A vyrazili jsme.

Kvůli ČD jsme ale přišli o edukační aktivitu, kterou Mouše naplánoval – vykopávky v Mikulčicích; no, ty vyjdou třeba někdy příště. Ostrým tempem jsme zdolávali kamenitou cestu i asfalt, trávu i ornici, bláto s loužemi i vítr v pravém uchu. Do obce Hrušky jsme dorazili právě ve chvíli, kdy jsme mohli přistoupit do vlaku, na který jsme nechtěli v Břeclavi čekat, a jednu stanici se svézt. Vzhledem k verdiktu kapitána, že „To už přece dojedeme!“, jsme však rádi museli přiznat, že jsme jet vlakem vlastně vůbec nechtěli.

A pak konečně Moravská Nová Ves a minipivovar Na Vyhlídce. Nejkrásnější vyhlídka toho dne! Ale ve sportovních výkonech jsme pokračovali. Umíme totiž vzpírat nejen železa, ale i jiné materiály! Majitelé minipivovaru Danka s Jirkou se něco naběhali! Vynikající pivo, úžasné jídlo! Vzpírali jsme až do pozdního večera a pak jsme se vydali vlakem, někteří auty, zpět do Brna.

Tato etapa zimní přípravy se vydařila po všech stránkách a k všeobecné spokojenosti. A i tentokrát jsme si stanovili hodně vysoké cíle – minipivovar je přece Na Vyhlídce a sídlí v ulici Na Kopci!

Autor: Miroslava Samotná

Foto: https://www.facebook.com/groups/214558425237729/photos/

Na Vyhlídce: https://pivovarnavyhlidce.cz

 

Mistrovství ČR Račice 2017

MČR Račice 2017 – poklička na poháru se zavřela

Jako každý rok v září je to tu. Závěr sezóny, lovení posledních bodů do soutěží a jejich vyhlášení. Tři dny, kdy se na kanále v Račicích prohání dračí lodě. Dva týdny po rychlostních kanoistech bojujeme o medaile i my.

V první řadě jsme ocenili nové „chánusy“. My co jsme měly pokoj na konci budovy jsme si užily i klid a dlouhý spánek. Nedá mi to a musím zmínit i černočernou tmu v pokoji… na tu z Brna nejsme asi nikdo zvyklý.

V pátek jsme se vrhli do boje na malých lodích, přes sezónu se ukázalo, že nám to nejezdí vůbec zle. Odvážně jsme postavili týmy v ženské, open i mixové kategorii a to na 200 metrů i na kilometrové trati. Největší úspěch jsme vyinkasovaly na 200 metrech s našimi ženami – bronzová medaile z mistrovství republiky? Tu na ulici nenajdete! Co bych lhala, radost byla obrovská a odhodlání do dalšího ročníku ještě větší.

 

Sice rozbolavělí z pátku, ale s čerstvou posilou… hurá do boje na 200 m! Nebylo to snadné, v první rozjížďce jsme zaváhali a kdo zaváhá… nejede. Museli jsme si spravit chuť ve čtvrtfinále – a to nejlepším časem rozjížďky. V semifinále jsme urvali čtvrté místo ani ne o prsa japonské plavkyně, což znamenalo finále B a v něm třetí místo. Kam se hrabe japonská plavkyně, rozdíly mezi 2. – 6. místem rozjížďky byly list pádla! Ostatně výsledky byly hodně vyrovnané ve všech kategoriích, rozdíly se víc a víc zmenšují.

Trošku jsme vydechli a už nás čekala trať 2 km. Chtěli jsme si zlepšit umístění a pocitově jsme se hnali, jako kdyby nám hořelo za z…ády. Ale stačilo to na sedmé místo. Myslím, že ani nelze říct jen na sedmé místo, konkurence přece jen vytáhla „na republiku“ svoje nejvyšší trumfy.

Večer jsme se dočkali vyhlášení všech soutěží. Přiznejme si, že jsme se celý rok hnali za umístěním v Českém poháru a ostatní soutěže sledovali jen po očku, takže nás potěšilo čtvrté místo v naší hlavní kategorii premier mix. Ale jaké krásné bylo překvapení, když nám na krku přistály medaile za třetí místo v Moravské národní lize a dokonce i v GP. Nakonec jsme si tedy udělali slušnou sbírku medailí a bylo nám veselo…

 

Veselo až do nedělního dopoledne, kdy už čekaly jen „pětistovky“. Asi by v uvozovkách mělo být spíš „jen“, protože… stejně jako v ONV… jako i ve Francii na ME… tak i v Račicích byla pětistovková trať náročná a neoblíbená. Na všechny zmíněné závody jsme ji ale trénovali a v první rozjížďce se nám to vrátilo, vymáčkli jsme sílu i z paty a vyhráli. Finále A nám potom nadělilo šesté místo, ale šest lodí v jedné a půl vteřině? To už nebyl ani rozdíl dračí řasy.

Ukončení závodů na šestém místě s tak pěkným časem je rozhodně úspěch plus pozitivní náladu ještě nadnášely medaile v taškách a batůžkách. Co teď? MS v Maďarsku 2018?

Autor: Šárka Poláková

Odkaz na fotky od Peti Hejtmánkové:

https://www.zonerama.com/PetraH/Album/3728910

ONV 2017

Mistrovství Moravy v ONV 2017

Protáhli jsme záda, zvládli nějakou tu dovolenou, pár tréninků a vyrazili do Ostrožské na další závody mixové dvacítkové lodi!

Posádkový list nebyl tak dlouhý, jak jsme čekali, ale zato plný největší konkurence. Ale nejsme vořezávátka, abychom stahovali kalhoty, když brod na Kunovické tabuli není v dohledu, že jo…

V sobotu dopoledne startovali na tratích 200 metrů fun posádky, projely nám dráhy a v jednu jsme skočili do první rozjížďky dvoustovky. Tentokrát jen v pěti drahách, aby nikdo nemusel startovat z rákosí (vloni jsme se tam podívali a děkujeme). V první rozjížďce jsme byli bohužel až čtvrtí (i když o nos draka), takže spolu s našimi tradičními soupeři RK Dragons Jablonec jsme šli do čtvrtfinále, kde nám vrátili předjetí z předchozí rozjížďky a nechali nás za zády. Ale nenecháme si dát na prdel a příště si dojdeme pro výhru, ne? I když je to výhra ve finále B a výsledné šesté místo.

O dvě hodinky později nás čekala trať 2000 metrů. Věděli jsme, do čeho jdeme, žádný strach. Ale fun posádky, které čekaly na start trati 1000 metrů, byly překvapeny, že jedou také dva kilometry. Hold fun drak míní a organizátor mění… V rozjížďce jsme vyráželi poslední, nehrozilo nám žádné funění na záda, jeli jsme si svou vodu a vstříc k dalšímu šestému místu.

Vyspaní do skoro růžova jsme se probudili do pětistovkového nedělního rána. „Funi“ už měli volno, takže se jednalo jen o dva starty v naší kategorii mixů.  Kde chyběla dobrá nálada z nedostatku spánku, tam vykouzlil úsměv na tváři moderátor akce spolu se startérem, protože na letošním „žampionátu“ společně opravdu perlili. V první rozjížďce jsme za zády nechali Průtrž Dračen i Mondi Štětí a ze třetího místa doplnili finále A. Do druhé jízdy byly vloženy všechny zbylé síly, vždyť domů se nějak už dostaneme… Skončili jsme pátí. Teda vlastně úžasný, jsme pátí! Ale s časem 1.59.86 nám na čtvrté místo s časem 1.59.69 chybělo snad jen mávnutí křídel ptáka za lodí… objevila se malinko i lítost.

Nejde nezmínit všechny vítěze. Všechny jednoho. Dragon Force Přerov přišel, viděl a zvítězil. Ve všech kategoriích. Abychom se trošku přiživili na jejich úspěchu, naše Pája doplnila dámskou posádku Dragon Force a dovezla si domů tři zlaté – gratulujeme!

A dál? Za čtyři týdny v Račicích!

 

Autor: Šárka Poláková

Dragonclub na Prýglu 2017

Brněnský festival dračích lodí aneb Dost dobře naplněný víkend

Brněnská přehrada o víkendu 3. – 4. června 2017 ožila. Nezpůsobily to ovšem jen atrakce související s festivalem Ignis Brunensis a horké počasí, které lákalo k vodě, ale také 12. ročník Brněnského festivalul dračích lodí, který uspořádaly Společnost TORRSEN SPORTS, Cesta draka z.s. a Dračí lodě Brno z.s.

V areálu Lodních sportů na Rakovci se sešlo na čtyřicet posádek, které se utkaly v sobotu na dvacítkových lodích, v neděli na desítkových na tratích 200 m a 1 km. Mezi nimi jsme byli i my. Rozcvičeni a natěšeni jsme vybíhali ze stínu našeho červeného stanu k jednotlivým rozjížďkám. Povzbudit nás přišli i někteří emeritní členové, kteří se za sounáležitost s námi myslím vůbec nemuseli stydět. Protože:

V sobotu nám v mixu dvakrát cinklo – ve dvoustovce i na 1 kilometru, a to bronzově. Ženy doplnily posádku Brněnských dračic a takto vytvořený červenooranžový tým získal 1. místo v kategorii Women na trati 200 m – tam, pravda, konkurence nebyla početná, ale to nic nemění na nasazení zúčastněných.

Na druhý den jsme startovali zase ve všech kategoriích, tentokrát na desítkách. A opět se naplnilo naše příslovečné „štěstí“ na bramborové medaile – získali jsme hned dvě: Open 200 m a Women na téže trati. Ale to samozřejmě není všechno. V mixu jsme zabodovali na obou tratích a dvě bronzová umístění byla naše. A aby toho nebylo málo (sdělení o nejlepším nakonec), na trati 1 kilometr totiž ženská posádka vybojovala 1. místo!

Podtrženo sečteno: 4x bronz a 1x zlato. Nad hladinou Brněnské přehrady o tomto víkendu zářil ohňostroj, ale na ní jsme zazářili my!

Text: Slávka Samotná

Foto: Laďa Jelínek