Mistrovství světa klubových posádek, Sarasota-Bradenton, Florida, USA, 18. – 24. července 2022

 

Už dlouho se o tom mluvilo. Dva covidové roky totiž zrušily všechny předchozí zahraniční akce, kterých jsme se měli a chtěli zúčastnit. Ale tentokrát to klapne. Tentokrát se to mistrovství světa nezruší! Covid ustupuje, my máme vyjetou nominaci… Ale na Floridě? Ty náklady, ty komplikace – půjdeme do toho? Postupně se dala dohromady skupinka, pravda, někteří se asi trochu zadlužili, ale nakonec jsme se napočítali na malou loď. Kromě obvyklých tréninků s celou posádkou třikrát týdně, jsme si přidali ještě celkem tři dny společného soustředění (vedro nevedro, déšť nedéšť) a samozřejmě každý průběžně pracoval na své kondici i sám za sebe, prostě jsme nechtěli nic podcenit.

 

 

Po určitých útrapách s letenkami, kdy se nakonec náš tým musel rozdělit na pražskou a vídeňskou skupinu (podle místa odletu), jsme v noci 15. července vyrazili na cestu směr USA – Florida. Fajn, obě skupiny se po jednom přestupu (každá ovšem v jiném místě) šťastně setkaly  na letišti v Tampě, domluvená auta v půjčovně na nás taky čekala a po půldruhé hodině jsme dorazili do městečka Venice, které se stalo naším útočištěm po dobu závodů. Odtud jsme to měli na závodiště asi půl hoďky jízdy autem.

 

 

 

V pondělí bylo slavnostní zahájení IDBF Club Crew World Championships v Nathan Branderson Park průvodem vlajkonošů zúčastněných klubů a proslovy významných představitelů kanoistického a dračího světa, které byly střídány udivujícími artistickými vystoupeními zdejší cirkusové školy. Rituálem probuzení draka bylo pak Mistrovství světa klubových posádek oficiálně zahájeno. Do Sarasoty se sjelo téměř 70 klubů z nejrůznějších částí světa. A jaká byla atmosféra? Na závodišti skvělá, všichni byli velmi přátelští, vedle nás ve stanu, kde měly týmy zázemí, jsme sousedili s Kanaďany a Australany, o kousek dál byli Filipínci. No, kromě srdečné atmosféry mezi lidmi byla ta meteorologická – tedy ovzduší – horká, dusná, vlhká, prostě přes 90°F, posílená neutuchající sluneční palbou. Pravda, občas do toho vstoupila bouřka, třeba jako v sobotu v době našeho prvního tréninku, který nám kvůli tomu zrušili. A ne že by déšť přinesl chladivou úlevu, ne, akorát stoupla vlhkost, uf!

 

 

A tak jsme si zvykali a postupně se propracovali přes pondělní trénink (hurá, konečně!) k prvnímu závodnímu dni, ke středě 20.7. Začínalo se, pro nás poněkud netradičně, dlouhou tratí, tedy 2 000 metry. Náš favorizovaný mix statečně zabojoval, sledován z vlasti v přímém přenosu. Závod byl snímán kamerami i dronem a přinesl opravdu strhující podívanou. Lodě se dojížděly, došlo k dramatům i penalizacím na obrátkách. A naše posádka si ve světové konkurenci vyjela úžasné třetí místo! Skvěle, skvěle! Obrovská radost! Radost po chvíli umocněná ještě zjištěním, kolik lidí nám fandí! Ohlasy na sociálních sítích byly obrovské, díky!

 

 

Ještě jsme měli ve hře open, ale oslabený o sílu jednoho muže, který bohužel nedostal vízum. Tak v openové posádce seděly čtyři ženy a na startu vzbuzovaly výrazy údivu u převážně čistě mužských lodí. No, na medaili open nedosáhl, ale do cíle dojel devátý a za sebou nechal dvě chlapské posádky!

 

 

Čtvrtek 21.7. Sprinty. Dvoustovka. Mix. Obhájíme svou započatou pověst medailové posádky? Cílem je dorazit první a postoupit přímo do grand finále. Spolupádlaři z Dragonclubu, kteří zůstali ve vlasti, nám vyjadřují podporu, přicházejí povzbuzení od fanoušků, začínáme mít pocit ještě větší zodpovědnosti. Ale daří se! Sice nervák, ale postupujeme! Vypadá to, že naše síla je ve finiši, kterým jsme překvapili soupeře i v grand finále, a fakt jsme si zopakovali to třetí místo!

 

 

Dvoustovku jede následujícího dne i náš “dívčí open“. Opět trochu překvapené pohledy z chlapských lodí (možná jim proběhlo hlavou, že se omylem připletli na start mixu?). Ale navzdory oslabení jsme nakonec dojeli finální jízdu důstojně, v chumlu s ostatními. Sice bez medaile (zase devátí), ale ne bez povšimnutí!

 

 

Poslední kategorií, které se chceme zúčastnit, je sobotní pětistovka mixu. Kdybychom předtím nebyli už dvakrát na pódiu, asi bychom byli klidnější. Ale teď? Když mix už dvakrát bodoval, tak sakra potřetí – to už musí! Podpora z domova je neuvěřitelná, závaznost tím pádem taky. Vynervovaní náhradníci na břehu při rozjížďce hulákají a povzbuzují, ale vidí, že umístěním postup nebude, i když finiš byl zase nadějný. Ještě to třeba vyjde na postup časem… A vyšlo! Grand finále přineslo asi největší nervák. Když už máme z předchozích kategorií dvě medaile, tak přece nemůžeme dopadnout hůř! Tolik lidí nás sleduje, tolik lidí nám fandí, tolik lidí nám věří! První část závodu nevypadala úplně nejlíp, ale ten absolutní trhák ve finiši asi nikdo nečekal! Cílem prolétly velmi těsně  za sebou čtyři lodě. Bože, jen ať nejsme čtvrtí! Nebyli jsme, i když jen o dračí fousek a v poslední chvíli. V té poslední chvíli, tím skvělým finišem, jsme totiž dali německou posádku, která si většinu trati jela pro medaili. Určitě nejnapínavější zážitek! (Pro naše fanoušky u monitorů možná ještě víc, protože režisér přímého přenosu nepočítal se závěrečným atakem posádky „Dragonclubu Brůnou“, jak nás moderátoři vyslovovali, domníval se zřejmě, že už nezasáhne do boje o medaile, a dopustil, že dron ztratil naši loď na chvíli ze záběru!)

 

 

Mistrovství světa v Sarasotě jsme se nakonec zúčastnili jako jediná klubová posádka z České republiky.

 

 

S výsledky můžeme být spokojeni, odvážíme si tři bronzové medaile. Zúročili jsme tak důkladnou přípravu jak celé posádky, tak i zodpovědnost každého jednotlivce a samozřejmě promyšlený tréninkový plán a načasování formy.  V USA předtím nikdo z nás nebyl, takže jsme opravdu jeli objevovat Ameriku. A nakonec možná Amerika objevila nás!

 

 

Tato nelehká cesta by se však neobešla bez finanční či materiální pomoci. Proto patří velké díky všem, kteří nás v cestě za naším snem podpořili.

• MĚSTO BRNO
• GRIMALDI, spol. s r.o.
• PP&RB PROJEKT
• MICHAL KAHOUN
• HARTMANN – RICO a.s.

 

• Ing. Miloš Rychlý
• Ing. Jan Rychlý
• Jaroslava Křešničková
• Radovan Samotný
• Tereza Voňavková
• Lucie Štýblová
• Petr Kameník
• Ing. Dagmar Trcalová
• Michaela Housková
• Nikola Laichmanová
• Jan Kříž
• Marek Čtvrtníček

Za celý tým děkujeme!

 

Autor článku: Miroslava Samotná

Foto: Tomáš Černý

Galerie: Tomáš Černý – MS 2022, Sarasota – Florida

Dračí lodě v Brně jsou rozhodně nepřehlédnutelné (a nepřeslechnutelné!), na Svratce se jich pohybuje
poměrně dost. Ale zatímco třeba na kajacích vodu brázdí i houfy dětí, na dračích lodích vidět děti moc
nejsou. Nebo spíš nebyly. Donedávna. Přesně do 13. května 2022. Toho dne se totiž v Jundrově na
loděnici ČVK pořádal Školní pohár dračích lodí. Organizátorem byl Dragonclub Brno, který se postaral
nejen o propagaci akce na školách, ale také o přípravu přihlášených týmů před vlastním závodem. Školní
pohár proběhl v rámci projektu Dračí lodě do škol, který je zaměřen na žáky 2. stupně základních škol a
středních škol.

V pátek 13. května se sešlo na loděnici ČVK 6 posádek ze základních škol a 7 středoškolských týmů,
namotivovaných a natěšených. Na závodišti vládla nádherná sportovní atmosféra, časový harmonogram
byl přesný jako hodinky, občerstvení (mj. se sortimentem domácích buchet upečených dragonclubovými
ženami) fungovalo bezchybně, organizace střídání posádek v lodích a práce startéra a časomíry byla bez
problémů. Nad řekou se vznášely hlasy fandících účastníků a byl znát jejich pocit týmové pospolitosti.
Podle slov jak mladých dračích sportovců, tak i jejich pedagogického doprovodu, akci si všichni náramně
užili!

Velké díky patří sponzorům akce – společnosti AXIMA, spol. s r.o., CZ-IT-CZ trasporti IGOR STEHNO & spol. a
a také a především velké díky patří městu Brno.

První dva týmy v každé věkové kategorii postoupily do finále – MČR DL školních posádek, které se pak
konalo na Brněnské přehradě 24. června. V kategorii základních škol to byly Kapříci (Gymnázium
Akademia) a Černá perla (ZŠ Pastviny), v kategorii středních škol Římani a Slovaňácký Vikingové (oba z
Gymnázia Slovanské nám.)

Ve finále se utkaly školní posádky z celé republiky a ty brněnské se mezi nimi rozhodně neztratily.
Vzájemně se povzbuzovaly a nakonec dosáhly skvělých výsledků: Kapříci byli ve své kategorii třetí
a díky Slovaňáckým Vikingům zůstalo středoškolské zlato v Brně!

Pro Dragonclub ale tímto péče školní adepty dračích lodí nekončí. Dále pořádá tréninky pro zájemce z
řad žáků základních škol a středoškoláků, ke kterým se mohou přidat i úplní nováčci. Šance na úspěch ve
Školním poháru 2023 totiž začínají už teď!

 

Autor článku: Miroslava Samotná

Foto: Tomáš Černý – školní pohár Brno

Foto: Tomáš Černý – Celonárodní finále

Memoriál Michala Konvaliny

Pražský festival dračích lodí

 

U víkendu s datem 14. – 15. 5. jsme měli všichni v diářích poznamenáno „Pražský festival dračích lodí“. Do Prahy jsme se chystali s mixovou posádkou, ale všechny mixy se nakonec jely až v neděli. A co tedy s uvolněnou sobotou? Samozřejmě půjdeme na vodu, když je možnost, a zazávodíme si doma na Svratce! A tak jsme se přihlásili na Memoriál Michala Konvaliny, který se konal v sobotu 14. 5. a na kterém jely v rámci seriálu Torrsen Cup 2022 malé lodě na 100 m a na 1 míli (tedy míli brněnskou, která měří „asi skoro možná přibližně 1,6 km“, jak stálo v propozicích). Zúčastnilo se 9 mixových posádek a 4 posádky v kategorii open. My jsme měli malý mix. A šikovný! Vyhráli jsme závod na krátké i dlouhé trati, v obou případech pronásledováni Žíznivými saněmi, které se umístily na 2. místě. Ve sprintu se pak za ně zařadil tým SEREPES a v závodu na brněnskou míli získala 3. místo ŠK Dračia Légia 2012. Krásný den, krásný závod! (Obohacením mj. bylo i poznání, že brněnská míle se svou délkou skoro možná úplně blíží délce 2 kilometrů! 🙂 )

 

A druhý den nad ránem jsme naskakovali do aut a mířili do hlavního města v dvojnásobném počtu, protože na Pražském festivalu se jedou dvacítkové lodě. Stejně jako v sobotu i v neděli jsme měli být podle příkazu kapitána v 9 hodin na závodišti, což ovšem v případě neděle znamenalo aktivovat se aspoň o dvě a půl hodiny dřív. D1 ale byla vlídná a na loděnici KVS Praha jsme všichni dorazili mezi prvními. Oproti minulé návštěvě stejného závodiště před pěti týdny, kdy fičelo a sněžilo, jsme se ocitli v úplně jiném ročním období a sluníčko nás provázelo celý den. Připravovali jsme se na tratě 200 metrů a 1 míle. Tahle míle byla zase „kvasácká“, což tentokrát znamenalo „o něco kratší než 1,6 km“. A aby těch úprav délek nebylo málo, i ta dvoustovka byla trochu jinak, ta zase trochu delší…

Začínalo se rozjížďkami na 200 m. Ta delší míra by nebyla problém (i když bylo to znát!), horší se ukázalo to, že když byl bójkami značený jen start a cíl, trať ne, vzdálenosti mezi loděmi záležely tím pádem jen na kormidelnících. A tak se stalo, že některé lodě byly zatraceně blízko sebe/nás! Ale svou rozjížďku jsme vyhráli, takže jsme postoupili přímo do finále A. Jak se v něm vypořádáme s posádkami vedle nás, které zjevně očekávají, že je od startu vyvezeme na vlně a pak nás dotáhnou ve finiši? Na strategii nebude čas, takže jim musíme ujet! A bylo to jako v  písni o válce na Itálii: z jedné strany Alpiny, z druhé padají miny… Z jedné strany BOX-ONV Raft, z druhé strany CB Dragons – a pěkně blizoučko! V polovině trati byli Ostrožáci už tak blízko, že sme očekávali třesk pádel, který známe z hromadně startovaných dlouhých tratí. Naštěstí ke kontaktu nedošlo (bylo to o fous!), ale pěkně jsme je svezli! Fakt to mají zapotřebí? V cíli pak byli první ONV-BOX, 2. místo obsadili Mondi Štětí, kteří si v krajní dráze jeli svou vodu, a na 3. místě jsme stanuli my. No, bronzová medaile nám ve sbírce celkem dlouho chyběla:-).

A pak se jela ta kvasácká míle s intervalovým startem. Točilo se opět kolem pilíře Barrandovského mostu a opět doprava, ale to jsme už natrénovali. Naše genderově vyvážená loď (10 žen,10 mužů) se drala Vltavou, několikrát jsme tvrdili, síla šla nahoru a cílem jsme projeli v čase 8:22:97. Byl to… druhý nejlepší čas! Ten první měli ONV-BOX (8:18:73) a třetí, 8:27:51, Mondi Štětí.

Našlapaný víkend skončil. Zvládli jsme dva závody, jeden v rámci Torrsen Cupu, druhý Českého poháru. Získali jsme dvakrát zlato, jedno stříbro a jeden bronz. A to není špatná bilance!

 

Autor článku: Miroslava Samotná

Foto: Ladislav Jelínek

Foto: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

Dračí POP-el 2022

Přišlo jaro. Ačkoliv téměř tři týdny před termínem tradičně prvního závodu sezóny, kterým je Dračí POP-el pořádaný na loděnici KVS v Praze, letos 9. dubna se ukázalo, že jeho příchod nebyl definitivní.

Zkrátka, o tomto víkendu se vrátila zima se všemi svými projevy. Ale Dragonclub Brno se přihlásil v tomto závodě do kategorií WOMAN10, OPEN10 a MIX20, vše na „KVS-áckou“ míly s obrátkou vpravo kolem pilíře Barrandovského mostu, takže vyrazil do hlavního města. Na místě nás očekávala vlídná náruč našeho červeného stanu, tentokrát s tepelným zářičem (děkujeme vedení DCB!), vyhlašování výsledků prokřehlých juniorských kanoistů (závodili dopoledne), vítr a deštík. Počasí nepočasí, program pokračoval závodem dračích juniorů a pak už přišly na řadu ženy na malých lodích. Vítr byl neúprosný a deštík se změnil v déšť. Ale odhodlání „navázat na zlatou šňůru z předchozí sezóny“, jak pak výkon nazval kapitán, bylo velké. Ženská posádka nic nepodcenila a s docela slušným náskokem opravdu navázala! S časem 10:36,96 obhájila své prvenství před ONV-BOX (11:18,19) a RK Jablonec (11:22,88). Pro začátek (a v tom počasí!) dost dobrý!

 

                                           

 

Na malých lodích se střídaly ženské posádky s posádkami open. Vzápětí přišli na řadu naši muži a v rámci střídání rozmarů počasí i kroupy. Nicméně závod byl odstartován a lodě postupně mizely za záclonou padajících kousků ledu. A pak nastal zlom! Když se znovu blížily údery bubnů, krupobití ustalo, a hlavně – naši chlapi si v záři slunce, které se s jejich finišem objevilo na obloze, přijeli pro 2. místo (9:35,83). A tak jak slunce přepralo mraky, tak náš open přepral svého odvěkého soupeře Dragonteam Nymburk, který s časem 9:45,56 zůstal třetí. Rychlejší byl jen ONV-BOX (9:31,99). Jupííí! Velká gratulace!

 

 

Malé lodě byly vytaženy, velké spuštěny na vodu. Chvílemi sněžilo… Na poradě kapitánů bylo odhlasováno, že velké lodě budou mít (na rozdíl od malých) hromadný start. Těm, kteří to zažili, vyvstaly v paměti vzpomínky na zvuk střetávajících se pádel při soubojích lodí plujících těsně vedle sebe a boje na obrátce. Prostě adrenaliiin! Velkých mixů bylo nakonec dost na tři rozjížďky a hned ta první byla dost rychlá. My jsme jeli v druhé, a tak jsme už věděli, že na nějaké taktizování a strategie nebude prostor. Jde o čas! Proto jsme se snažili hned po startu ujet soupeřům, ale sedli si nám na vlnu a první půlku závodu jsme si tak vyvezli Průtrž dračen a další posádky až k pilíři mostu. Tam jsme díky naší skvělé kormidelnici Průtrž podjeli a ač jsme se zbytek závodu fakt nešetřili a nasadili jsme všechny síly, abychom je zdolali, nepodařilo se nám to dotáhnout. Průtrž dračen proťala cílovou čáru s časem 9:17,22, my 9:19,50. Nějakou chvíli to vypadalo, že bychom mohli být třetí a mít tak z prvního závodu sezóny kompletní medailovou soupravičku, ale proběhla poslední rozjížďka a do všeho skočila koza. Teda Koza Dragons s časem 9:11,74, který nás odsunul na 4.místo. Zlato v mixech bral ONV-BOX (9:10,21).

 

První závod je za námi, celá sezóna před námi. Když jsme se večer vraceli vánočně zasněženou Vysočinou, mnozí z nás už mysleli na to, že příští měsíc zase pojedeme zabojovat na Vltavu. A že teda pořádně zamakáme!

 

 

Autor článku: Miroslava Samotná

Foto: FB CZECH DRAGON BOAT ASSOCIATION – ČESKÁ ASOCIACE DRAČÍCH LODÍ

Další závody letošní zkrácené sezóny jsme si odjeli na Kozí Horce. Ano, bylo horce. A bylo taky úspěšně! Třetího ročníku závodu Brněnské drak jsme se účastnili v kategoriích ČP OPEN 10, ČP Women 10 a MIX 10, konečně jsme prolomili bramborové prokletí a potvrdili, že Dragonclub Brno je zlatá loď!

Jednodenní sobotní závod začal tím, že na závodiště naběhl předseda s červeným palácem, ve kterém jsme pak celý den mohli nabírat síly. Do něj pak nakráčel kapitán se svými barevnými rozpisy jednotlivých jízd, pak se uvelebil zbytek osazenstva včetně hlídacího psa Zeldy a celá akce mohla začít.

První startovní výstřel zazněl kolem 9. hodiny, kdy se proti sobě na trati 200 m postavily mixové posádky. Postupový klíč byl nezvyklý, celkem jsme jeli 3 jízdy na čas, nejhorší se škrtal a podle součtu jsme se pak seřadili do velkého a malého finále. Po mixech šly na vodu mužské posádky, kde nám pořadatel ušetřil jednu jízdu a žádný čas se neškrtal. Nakonec startovaly ženské posádky. Ve zkratce – vůbec nebylo na místě taktizovat ani polevovat, když jsme soupeře viděli za sebou. Museli jsme to kouřit až do cíle, aby byl vždycky čas co nejlepší.

 

 

Nebudeme napínat, už první velké finále, které se ten den jelo, bylo s naší účastí. Naši hrůzubudící muži uspěli v odvetě s Ostrožáky, které za sebou nechali na bronzové pozici stejně jako na předchozích závodech u nich doma. Polepšili si však borci z Nymburka, kteří tentokrát nasadili svoje klasické pětikilákové tempo a dvoustovku ovládli. Pro naše chlapce je to krásné zasloužené stříbro (byť trofej byla žlutá).

 

 

Rozcvičit, nasednout, zařvat „vztekle a vášnivě“, rozjet se, pokecat na startu, zkoncentrovat, srovnat loď, start-cíl, v cíli si zajuchat, doplácat se ke břehu, vysypat se z lodi a plácnout si s fanklubem. Zní to jednoduše? Pro naše holky už to může vypadat jako rutina, protože ani v tomto závodě v žádné z jízd nenašly přemožitelky a ve finále o více než 2 vteřiny dokázaly ujet druhým dračicím z Jablonce a třetím domácím Prýglačkám.  

 

 

Nejdelší cesta čekala mix, ale i ten se bez problémů svými časy probojoval do finále A. Není moc trenérů/kormidelníků, kteří by svůj tým při závodě motivovali slovy „jestli chcete, tak klidně můžete přitvrdit“, ani není moc závodů, kde by se to dalo použít. Naše Janča se toho ale nebojí, a i v mixu s námi kontrolovala vítězství.

Pak už nastal čas oběda a koncentrace na dvoukiláky. Pro odvážnější byl k dispozici skákací hrad a cukrová vata.

Jako první dvoukilák vyzkoušeli muži. Celkem 7 obrátek, vítr a šlapadla a paddleboardy vjíždějící do trati zvládli parádně a výsledek (až na časy) jako by zkopírovali z dvoustovek. Nymburáci aby pomalu začali zvažovat, jestli vůbec jezdit do Račic, protože naše borce nemohli svým druhým vítězstvím k další tvrdé přípravě namotivovat lépe.

 

 

Velké časové rozdíly byly v kategorii Women. Holky si zopakovaly svoji rutinu a do cíle dorazily o půl minuty dřív než RK Dragons a o více než minutu před Monďačkami. Pokračují tak ve své spanilé jízdě k celkovému vítězství v Českém poháru a ani tento typ motivace před MČR v Račicích asi není špatný.

Úspěchy završil kilák na mixu, kde se nám také podařilo dojet pro zlato a o bednu jsme se podělili s posádkami Mondi Štětí a Dračia Legia Trenčín.

Poslední českopohárové závody před MČR skoro nemohly dopadnout lépe. Abychom měli s kým závodit (a taky protože jsme přišli o plánované mezinárodní závody), pořadatel do Račic pozval i zahraniční posádky. To je pro nás jasná výzva k odstartování poslední fáze přípravy, ať naše síň slávy (chcete-li skříňky v šatně) nepřijde o pravidelnou dodávku zlaté zátěže.

 

 

Udrží ženy skvostnou formu i na vrchol sezóny? Vyrovnají je tam naši muži, kterým teď na přehradě ke zlatu scházela jen troška dračí síly? A jak s kartami zamíchají posádky, které se s námi ještě letos nepoměřily? Uvidíme třetí víkend v září, kdy se utkáme o tituly mistrů republiky!

 

Autor: Lenka Nešlehová

Zdroj foto: FB – zaki-sport.cz agency – Brněnské drak 2021

 

Ano, zlaté. Máme ho rádi. Odehrává se se už spoustu let na krásném jezeře známém jako Čtverec (jo, ten tvar odpovídá!) v Ostrožské Nové Vsi. Máme rádi Ostrožáky, kteří dokážou zároveň závodit i vytvořit příjemné zázemí pro zúčastněné posádky, sobotní večerní zábavu pod hvězdami i nocování přímo u vody v loděnici (někdy dost vzrušující:-)). Prostě zlaté! Ale letos, tedy v roce 2021, ten výraz přišel k docela podstatnému rozšíření.

 

 

V sobotu jsme se setkali na závodišti už v 8:30, rozběhali se na oblíbených trasách podél vody a těšili se na první start. Na bubnu se s Terezkou střídala novopečená Nela, která měla tento víkend jako svůj českopohárový a zdařilý debut. Nejdříve nastupovaly do desítkových lodí ženy na trať 200 m. Pod heslem“Vztekle a vášnivě!“, které teda bylo původně míněno jen jako pomůcka pro akcelerační start (nevím, kdo si co/koho pod těmi slovy představoval, ale fungovalo to!) jsme si vyjely přímou účast ve finále A a vztekle a vášnivě jsme je vyhrály!

 

 

V kategorii open měli naši kluboví muži zase silnou konkurenci. Na dvoustovce je ale zvládli excelentně – své jízdy završili také prvním místem!

 

 

Pak následovaly kilometrové tratě. Původně měly být dvoukilometrové, což by byl na desítkách dost slušný nářez, ale organizátoři to naštěstí přehodnotili (no, na desítkách se přece vždycky jezdí jen kilák!). Ženské posádce se opět skvěle dařilo – jasně, další zlatá! Kluci pak předvedli krásnou jízdu, ale vyjeli si nakonec „Kolumbovu medaili“, bramborové 4.místo.

Pak byly na vodu spuštěny velké lodě a na nich jsme měli přihlášený mix. Ve sprintu, tedy na 200 m, jsme ve výsledku pochlapili (i ženy!) a urvali 1. místo. Na dlouhé trati, tady skutečně 2 km, si první místo vybojovala domácí posádka ONV-BOX a dlužno říci, že jsme jim je nepřenechali ze slušnosti!

 

 

Tím sobotní část závodů skončila, užili jsme si jí až do dost pozdního večera. Pak se rozjel tradiční zábavný večer, ale tentokrát byl poměrně akustický, místo obvyklých decibelů se rozezněly kytary a kdo mohl, přidal se ke zpěvu rozmanitého repertoáru. Pak navázala diskotéka a komu zbyly síly, mohl si ještě zakřepčit na tanečním parketu. Silných jedinců bylo dost a hudba zněla až téměř do kuropění.

Když kury dopěly, nastal další závodní den, tentokrát ve znamení pětistovkových tratí. Ty se už všude nejezdí, ale tady byly. Nejdřív šly do akce malé lodě. O ženské posádce netřeba dlouze psát, vztek či vášeň zřejmě fungovaly i v neděli, opět se zadařilo a cinklo to zlatě! V kategorii open kluci taky zabojovali o medailové místo, umístili se na třetím a tím doplnili medailovou sbírku našeho klubu o dosud chybějící bronz.

 

           

 

 

A jak vypadala pětistovka v mixu na standardních lodích? No, hodně dynamicky! Naše posádka se držela na špici spolu s ONV-BOX a Moravian Force a v tomto složení bok po boku taky dorazila do cíle. První tři místa měla časy rozdílné opravdu o dračí fousek. Prostě první tři lodě dojely v průběhu 16 setin sekundy!!! My jsme byli uprostřed, takže další stříbrná!

Následovalo poslední slavnostní dekorování na stupních vítězů, kterým skončily medailové hody, jak tento víkend nazval náš kapitán. A tak se stalo, že v neděli večer neměli ten úžasný pocit úspěchu jen Italové, vítězové fotbalového EURA, ale i my, Dragonclub Brno, nejúspěšnější tým Mistrovství Moravy 2021!

 

 

Autor: Miroslava Samotná

Zdroj foto: Dragonclub Brno