Mistrovství ČR Račice 2017

MČR Račice 2017 – poklička na poháru se zavřela

Jako každý rok v září je to tu. Závěr sezóny, lovení posledních bodů do soutěží a jejich vyhlášení. Tři dny, kdy se na kanále v Račicích prohání dračí lodě. Dva týdny po rychlostních kanoistech bojujeme o medaile i my.

V první řadě jsme ocenili nové „chánusy“. My co jsme měly pokoj na konci budovy jsme si užily i klid a dlouhý spánek. Nedá mi to a musím zmínit i černočernou tmu v pokoji… na tu z Brna nejsme asi nikdo zvyklý.

V pátek jsme se vrhli do boje na malých lodích, přes sezónu se ukázalo, že nám to nejezdí vůbec zle. Odvážně jsme postavili týmy v ženské, open i mixové kategorii a to na 200 metrů i na kilometrové trati. Největší úspěch jsme vyinkasovaly na 200 metrech s našimi ženami – bronzová medaile z mistrovství republiky? Tu na ulici nenajdete! Co bych lhala, radost byla obrovská a odhodlání do dalšího ročníku ještě větší.

 

Sice rozbolavělí z pátku, ale s čerstvou posilou… hurá do boje na 200 m! Nebylo to snadné, v první rozjížďce jsme zaváhali a kdo zaváhá… nejede. Museli jsme si spravit chuť ve čtvrtfinále – a to nejlepším časem rozjížďky. V semifinále jsme urvali čtvrté místo ani ne o prsa japonské plavkyně, což znamenalo finále B a v něm třetí místo. Kam se hrabe japonská plavkyně, rozdíly mezi 2. – 6. místem rozjížďky byly list pádla! Ostatně výsledky byly hodně vyrovnané ve všech kategoriích, rozdíly se víc a víc zmenšují.

Trošku jsme vydechli a už nás čekala trať 2 km. Chtěli jsme si zlepšit umístění a pocitově jsme se hnali, jako kdyby nám hořelo za z…ády. Ale stačilo to na sedmé místo. Myslím, že ani nelze říct jen na sedmé místo, konkurence přece jen vytáhla „na republiku“ svoje nejvyšší trumfy.

Večer jsme se dočkali vyhlášení všech soutěží. Přiznejme si, že jsme se celý rok hnali za umístěním v Českém poháru a ostatní soutěže sledovali jen po očku, takže nás potěšilo čtvrté místo v naší hlavní kategorii premier mix. Ale jaké krásné bylo překvapení, když nám na krku přistály medaile za třetí místo v Moravské národní lize a dokonce i v GP. Nakonec jsme si tedy udělali slušnou sbírku medailí a bylo nám veselo…

 

Veselo až do nedělního dopoledne, kdy už čekaly jen „pětistovky“. Asi by v uvozovkách mělo být spíš „jen“, protože… stejně jako v ONV… jako i ve Francii na ME… tak i v Račicích byla pětistovková trať náročná a neoblíbená. Na všechny zmíněné závody jsme ji ale trénovali a v první rozjížďce se nám to vrátilo, vymáčkli jsme sílu i z paty a vyhráli. Finále A nám potom nadělilo šesté místo, ale šest lodí v jedné a půl vteřině? To už nebyl ani rozdíl dračí řasy.

Ukončení závodů na šestém místě s tak pěkným časem je rozhodně úspěch plus pozitivní náladu ještě nadnášely medaile v taškách a batůžkách. Co teď? MS v Maďarsku 2018?

Autor: Šárka Poláková

Odkaz na fotky od Peti Hejtmánkové:

https://www.zonerama.com/PetraH/Album/3728910

ONV 2017

Mistrovství Moravy v ONV 2017

Protáhli jsme záda, zvládli nějakou tu dovolenou, pár tréninků a vyrazili do Ostrožské na další závody mixové dvacítkové lodi!

Posádkový list nebyl tak dlouhý, jak jsme čekali, ale zato plný největší konkurence. Ale nejsme vořezávátka, abychom stahovali kalhoty, když brod na Kunovické tabuli není v dohledu, že jo…

V sobotu dopoledne startovali na tratích 200 metrů fun posádky, projely nám dráhy a v jednu jsme skočili do první rozjížďky dvoustovky. Tentokrát jen v pěti drahách, aby nikdo nemusel startovat z rákosí (vloni jsme se tam podívali a děkujeme). V první rozjížďce jsme byli bohužel až čtvrtí (i když o nos draka), takže spolu s našimi tradičními soupeři RK Dragons Jablonec jsme šli do čtvrtfinále, kde nám vrátili předjetí z předchozí rozjížďky a nechali nás za zády. Ale nenecháme si dát na prdel a příště si dojdeme pro výhru, ne? I když je to výhra ve finále B a výsledné šesté místo.

O dvě hodinky později nás čekala trať 2000 metrů. Věděli jsme, do čeho jdeme, žádný strach. Ale fun posádky, které čekaly na start trati 1000 metrů, byly překvapeny, že jedou také dva kilometry. Hold fun drak míní a organizátor mění… V rozjížďce jsme vyráželi poslední, nehrozilo nám žádné funění na záda, jeli jsme si svou vodu a vstříc k dalšímu šestému místu.

Vyspaní do skoro růžova jsme se probudili do pětistovkového nedělního rána. „Funi“ už měli volno, takže se jednalo jen o dva starty v naší kategorii mixů.  Kde chyběla dobrá nálada z nedostatku spánku, tam vykouzlil úsměv na tváři moderátor akce spolu se startérem, protože na letošním „žampionátu“ společně opravdu perlili. V první rozjížďce jsme za zády nechali Průtrž Dračen i Mondi Štětí a ze třetího místa doplnili finále A. Do druhé jízdy byly vloženy všechny zbylé síly, vždyť domů se nějak už dostaneme… Skončili jsme pátí. Teda vlastně úžasný, jsme pátí! Ale s časem 1.59.86 nám na čtvrté místo s časem 1.59.69 chybělo snad jen mávnutí křídel ptáka za lodí… objevila se malinko i lítost.

Nejde nezmínit všechny vítěze. Všechny jednoho. Dragon Force Přerov přišel, viděl a zvítězil. Ve všech kategoriích. Abychom se trošku přiživili na jejich úspěchu, naše Pája doplnila dámskou posádku Dragon Force a dovezla si domů tři zlaté – gratulujeme!

A dál? Za čtyři týdny v Račicích!

 

Autor: Šárka Poláková

ME klubových posádek 2017 pohledem účastnice

17th EDBF European club crew championships 2017

Od začátku sezóny na to čekáme… Od začátku sezóny se na to připravujeme… Účast na Mistrovství Evropy v DIVONNE LES BAINS v kategorii PREMIER MIX dvacítkových lodí! Konečně jsme se prokousali přes závody v ČR ke dni odjezdu. Nebo spíš k ránu odjezdu. Zlí jazykové by dokonce řekli k noci odjezdu. Vyrazili jsme dva dny před závody, abychom stihli trénink na francouzské vodě a protáhli nohy, přece jen 12 hodin cesty…

Před tréninkový čas jsme využili k průzkumu města a pak už pádla do rukou. Hodinku jsme testovali novou loď, novou vodu a zbavovali se mírné nervozity. Víc už nenatrénujeme. Následuje slavnostní zahájení jak na suchu, tak na vodě. Aspoň můžeme trochu okouknout konkurenci. České týmy, kterých přijelo hodně, už známe a jsme hrdí, že se tu sešly. Kromě početné účasti německých posádek nesmí chybět domácí tým, pak Anglie, Irsko, Holandsko, Izrael, Maďarsko, Švýcarsko, Rusko, Itálie… pokud jsem na někoho zapomněla, omlouvám se, ale člověku jde hlava kolem.

Vyspali jsme se do růžova a vzhůru na první závodní den. Trať 2000 metrů byla drobet delší než očekávaných 2000, takže jsme se zapotili spolu s dalšími 11 týmy. Žádné rozjížďky. Všechny týmy spolu na vodě a postupné starty. První místo vybojovala německá posádka, jejich jízda byla bezkonkurenční. Ale radost začala od druhého místa. Sokol Předměřice, Traburk, RK Dragons Jablonec… dobře, na páté místo se nám vkradli zástupci maďarského týmu, ale na šestém místě zase česká vlaječka – Dragonclub Brno. Radost byla veliká – nejen z našeho umístění, ale také z umístění všech českých týmů v první polovině. Tak to bychom měli…

Na druhý závodní den jsme se posilnili francouzským proviantem – na dvoustovkový den, kdy nás čekalo víc rozjížděk a víc zážitků. Opět jsme se prali s konkurencí z předchozího dne, fandili našim týmům a bavili se závodníky z Izraeli, kteří si závody užívali opravdu jedinečným způsobem. I přes snahu o hladký průběh závodů, odsýpajícím předstartovním kontrolám a rychlým startům se občas vloudila chybka. Naše „RK“ by o tom mohla mluvit, protože ještě dnes mám v živé paměti, jak jsme si v lodi na startu říkali, že ještě startovat nebudeme, protože přece ještě nedojela… Ale startér na to měl trošku jiný pohled, takže speciálně pro jabloneckou posádku byla v další rozjížďce přidána sedmá dráha. Nebudu to zdržovat, vyhráli jsme finále B a hrdě odcházeli ze závodiště se sedmým místem.

Den třetí. Den poslední. Myslím, že to není jen můj pocit, ale také den nejhorší. Ale co, slovo nejde přece neexistuje. Trať 500 metrů, která se u nás jezdí pouze v ONV a Račicích. Bojovali jsme. I sami se sebou a únavou. I přes pěkné časy jsme urvali osmou pozici. No co, osmí na evropském šampionátu? Luxusní.

Odjezd domů jsme naplánovali až na další ráno. Přece jen, ME chce společnou oslavu na závěr (teda vlastně zhodnocení účasti) a nachystání se na 12 hodinový návrat zpět do každodenní reality.

Shrnutí? Šestí, sedmí a osmí. Super, ale máme na čem pracovat. Francie? Krásná! Výlet k Ženevskému jezeru? Jedinečný! Co teď? Přidat a hurá na další závody.

Autor: Šárka Poláková

 

Výsledky k nahlédnutí zde: https://idbfchamps.org/2017dive

 

Dragonclub na Prýglu 2017

Brněnský festival dračích lodí aneb Dost dobře naplněný víkend

Brněnská přehrada o víkendu 3. – 4. června 2017 ožila. Nezpůsobily to ovšem jen atrakce související s festivalem Ignis Brunensis a horké počasí, které lákalo k vodě, ale také 12. ročník Brněnského festivalul dračích lodí, který uspořádaly Společnost TORRSEN SPORTS, Cesta draka z.s. a Dračí lodě Brno z.s.

V areálu Lodních sportů na Rakovci se sešlo na čtyřicet posádek, které se utkaly v sobotu na dvacítkových lodích, v neděli na desítkových na tratích 200 m a 1 km. Mezi nimi jsme byli i my. Rozcvičeni a natěšeni jsme vybíhali ze stínu našeho červeného stanu k jednotlivým rozjížďkám. Povzbudit nás přišli i někteří emeritní členové, kteří se za sounáležitost s námi myslím vůbec nemuseli stydět. Protože:

V sobotu nám v mixu dvakrát cinklo – ve dvoustovce i na 1 kilometru, a to bronzově. Ženy doplnily posádku Brněnských dračic a takto vytvořený červenooranžový tým získal 1. místo v kategorii Women na trati 200 m – tam, pravda, konkurence nebyla početná, ale to nic nemění na nasazení zúčastněných.

Na druhý den jsme startovali zase ve všech kategoriích, tentokrát na desítkách. A opět se naplnilo naše příslovečné „štěstí“ na bramborové medaile – získali jsme hned dvě: Open 200 m a Women na téže trati. Ale to samozřejmě není všechno. V mixu jsme zabodovali na obou tratích a dvě bronzová umístění byla naše. A aby toho nebylo málo (sdělení o nejlepším nakonec), na trati 1 kilometr totiž ženská posádka vybojovala 1. místo!

Podtrženo sečteno: 4x bronz a 1x zlato. Nad hladinou Brněnské přehrady o tomto víkendu zářil ohňostroj, ale na ní jsme zazářili my!

Text: Slávka Samotná

Foto: Laďa Jelínek

Hledáme nové členy do dračí posádky